Je to vážně nutné?
pane Rakušane!
Tak nás navštívil pan Rakušan. Přijel k nám, aby bylo vidět. Aby bylo na nás vidět. Tak nějak na nás přijel posvítit. Ať všichni vidí, jak se jim proti nám dobře žije. Jen ať si uvědomí, jak jsou proti nám chytří a krásní. Ať si váží, že nemusí žít s takovým humusem.
Humusem, ano humusem. Takové a mnoho dalších nadávek se dostalo naivním občanům, kteří dorazili na bez cenzury - debatu. A za to, že někteří na té debatě i ministrovi nadávali, za to se nám dostalo násobné odplaty nadávek v médiích a na sociálních sítích. Spravedlivé odplaty, jak by jistě řekl nejlepší řeporyjský nadávkář starosta Novotný.
Bez debaty těch nadávek bylo více, než se do sálu vešlo vůbec diskutujících občanů. Nebudu ty nadávky všechny opakovat, už jen pro to, že by mohla nějaká ta nadávka zbýt na nějakého veřejného činitele, který tam ochraňoval pořádek. No ochránců pořádku tam bylo možná i víc, než těch dezolátů. Tak moc jsou nebezpeční pro demokracii. Jak jinak si vysvětlit hrdinou výpravu ministra Rakušana mezi tyto neandrtálce? Má zřejmě nutkavou potřebu bránit demokracii, před tímto nebezpečím. Nebo má jenom prostě potřebu se před volbami zviditelnit.
Já se ptám, je to vážně nutné? Je opravdu nutné ještě více ponižovat lidi, jejichž život je už tak dost těžký? Má pan Rakušan představu, jak velký dopad má zdražení energií a potažmo všech životních nákladů na už tak dost bídné regiony? Je nutné lidi ještě více rozdělovat na uvědomělé občany metropolí a na buranské dezoláty z periferií? Co pan Rakušan čekal, že uslyší od těchto lidí?
Když kručí v břiše, tak mozek je tiše.
Bylo by snad lépe, kdyby v této složité době obcházel debatér Rakušan restaurace a kavárny s pokojnými občany, kteří mají svá bříška dostatečně vypasená a nenapadají je protivládní a protistátní názory.
Určitě by to bylo pro náš národ lépe,
ale nebylo by to tak mediálně zajímavé pane Rakušane. Pro vás
je to vážně nutné.
Sonet dezoláta
obranou je proti zlobě
dezolace na mé duši
chrání mne i proti tobě
signál zlosti dobře ruší
že jsem lůzou, že jsem hnojem
to mne trápí jenom trochu
netrápím se třídním bojem
nosím kabát z kůže hrochů
můžete nám klidně láti
že jsme všichni dezoláti
že se za nás všichni stydí
že snad nejsme ani lidi
v kavárně jen větrák hučí
zákazníkům v břiše kručí
